Ahojky :)
Povím Vám tajemství, takže psst ... no dobře, už to tajemství není, ale i tak vám to řeknu, už dlouho se o to totiž toužím tady podělit, ale čekala jsem, než to bylo všechno jisté. Ani teď to není 100% jisté, vždy se může něco stát, ale už je to na 99% (z mé strany tedy stoprocentně, teď jde o tu druhou stranu) takže klep klep na dřevo :D
V bytě, ve kterém bydlím v Plzni, jsem bydlela s ex přítelem, který se se mnou rozešel a v prosinci minulého roku se odstěhoval. Byt jsem předělala - aby mi to nepřipomínalo společnou minulost, ale i po předělání už to tam nebylo ono, mám to tam ráda, ale není to jako dřív. Začala jsem tedy uvažovat o stěhování. No a jak jsem tak přemýšlela, hledala, našla jsem projekt, který se mi hodně zamlouval, tak jsem tam zavolala a pak se to začalo pomalu rozjíždět, až to nabralo grády a jen koukám kde to najednou sem.
Takže prostě a jednoduše KOUPILA JSEM BYT
Takže prostě a jednoduše KOUPILA JSEM BYT
Ten bytový dům ještě nestojí a k nastěhování by měl být až příští rok, nejdéle ale v lednu 2019,takže si ještě počkám, ale ono to určitě jako všechno uteče - dokonce docela příjemně, protože si můžu vybrat podlahy, dlažbu, dveře ... takže super, vše bude podle mě ♥
Strašně se těším, po víc jak 8 letech v podnájmu půjdu do svého a ještě mám tu možnost to od začátku řídit. Jasně, negativní je, že budu muset čekat, ale já si beru radši to pozitivní. Teď v listopadu jsem si vybírala podlahu, dveře a dlažbu a teď přemýšlím, jakou si nechám udělat kuchyň, projíždím pinterest a dívám se jak by se mi co líbilo, brouzdám na stránkách obchodů atd. a strašně si to užívám.
Bude to náročné, ale myslím si, že to bude stát za to. Čeká mě další etapa života, další výzva a já si to užívám. Občas mám pocit, že jedu na horské dráze, občas se bojím, že to nezvládnu, že to nedopadne, že se něco pokazí a jindy se strašně těším, mám radost a prudím svým štěstím všechny okolo.
Nikdy jsem si nemyslela, že na tohle budu sama, představovala jsem si, že budu mít přítele a spolu i koupíme/postavíme domeček, bude svatba a děti. Ano, i tohle chci a chci to strašně moc, někdy, až najdu toho pravého, teď jsem ale z téhle výzvy nadšená a jsem na sebe pyšná. Jsem pyšná na to, že jsem sama a užívám si to, že jdu do samostatného vlastního bydlení - sama, že to sama zvládám. Nemyslím tím, že bych neměla podporu okolí, to mám a velkou, ale to, že mě nikdy nepadlo,že budu bydlet sama - a pak jsem musela žít sama v podnájmu a teď si sama kupuji byt. Připadám si jako velká, samostatná, nezávislá žena :D
Po rozchodu jsem se příšerně bála samoty, opuštěnosti, že to nezvládnu - psychicky, finančně ... ale já to dávám a dokonce si to užívám a abych byla upřímná, ani teď vztah nechci, po těch 9 letech (a ke konci už to bylo hodně špatné) a tohle mě teď hodně naplňuje. Tím nechci říct, že se to třeba za měsíc/několik měsíců ... nezmění, ale teď je to tak jak je, se vším se dlouho vyrovnávám a nejprve musím spravit sebe a naučit se mít ráda sama sebe a teprve pak mohu očekávat, že mě bude mít rád někdo jiný.
A na co jsem hlavně přišla je, že být single neznamená být opuštěný ♥
Takže vzhůru za novou výzvou a příští článek bude trochu o tom zařizování :)
Mějte se krásně ♥
