Koupila jsem byt 1.

 Ahojky :)

Tak jsem tu s prvním článkem o bytu. Byt jsem hledala už předminulý rok po rozchodu, ale vždy v tom bylo nějaké ale a žádný se mi úplně nezamlouval. Pak jsem toho nechala, předělala starý byt, aby na mě nevyskakovaly vzpomínky ze vztahu a nechala to rok být. Jenže i když jsem byt předělala, už jsem se v něm necítila tak dobře jako dřív. Já jsem na tohle hodně praštěná a emocionální, takže to řeknu tak jak to cítím, ten byt mám stále ráda a bude mi moc chybět, ale už to není ono, často to tam na mě padá atd. Proto jsem se minulý rok v létě začala znovu poohlížet po bytech - pronájmy byly příšerně drahé a tak jsem si řekla, že bych se tedy mohla podívat po bytech ke koupi, že by to byla investice, platila bych stejně nebo méně jako dosud a tak. 

Koukala jsem se koukala, až jsem narazila na developerský projekt nedaleko Plzně - bytový dům se teprve stavěl, byla možnost vybrat si vlastní podlahy, dveře, koupelnu, zařídit si kuchyň podle svých představ ... navíc má každý byt balkon (pro mě velké plus, kvůli Míně a i já sama jsem vždy toužila mít po tom mít balkon, ale v centru Plzně by mi byl tak trochu na dvě věci) a sklep. 

Dohodla jsem si schůzku, prohlédla si prospekty atd. a bylo hotovo - zamilovala jsem se. 

Tím začal hrozný kolotoč papírování - rezervační smlouva, odhad nemovitosti, smlouva o smlouvě budoucí kupní, hypotéka, papíry z práce, dokazování že zvládnu splácet, zvlášť když jsem sama. Ale po všech těch obstrukcích jsem hypotéku získala a mohla začít vybírat, jak to tam bude vypadat. 

První byly podlahy ;)

Podlahy jsem vybírala u firmy Supellex - a bylo to hoodně těžké. Líbily se mi jak některé tmavé, tak některé světlé, nakonec jsem se rozhodovala mezi několik světlejšími, protože mi přijde, že to ten byt opticky zvětší a lépe se mi ke světlé podlaze bude ladit nábytek.

Nakonec jsem si vybrala tuhle, která se mi líbila hned na začátku, k ní jsem si pak vybrala další blsoti a bylo to, bod číslo jedna - hotovo

Jako druhé následovaly dveře

Tohle bylo asi ještě těžší než vybrat podlahu - jelikož už jsem tu podlahu měla :D Chtěla jsem, aby to k sobě sedělo a hezky se to doplňovalo, takže výběr byl hodně těžký. Dveře jsem si vybírala v Seposu a ten výběr byl tedy ohromný - nejen dveří, ale prosklení, typ skla, kliky, zámky ... prostě obří množství všeho :D Nakonec jsem zvolila světlejší dřevěné dveře Bardolino se 3D strukturou - dvě (do ložnice a obýváku) s tenčím pruhem pískového skla a dvě (do koupelny na na wc) bez prosklení. Pak následovaly kliky a bylo to :)

Příště se dáme do koupelny ;)

Random PROSINEC + LEDEN

Ahojky :)

V minulém článku jsem tak nějak vysvětlila, že v lednu jsem neměla skoro vůbec čas, takže jsem nestihla udělat random za prosinec. Přišlo mi to ale škoda - zrovna pro mě nejlepší měsíc roku a tak jsem ho nacpala k lednu a je to :) 

Prosinec byl úžasný, jako vždy, miluji zimní období a to okolo Vánoc ještě víc ♥ A opravu hodně jsem si to užila. 

No a leden, i když byl hektický, tak čas na odpočinek, rodinu a kamarády jsem si také udělala - tohle je pro mě hodně důležité, nikdy neodsouvám rodinu a kamarády. Od kamarádek/nekamarádek jsem to zažila často a hodně mě to mrzí, zvlášť proto, že těch zkušeností s falešnými kamarády mám hodně. Takže na tohle nikdy nezapomínám a je to i pro mě důležité - pro mojí pohodu atd. :) 

Když stojíme před rozhodnutím

Zdravím Vás :)

On už je únor? Nechápu, jak se to mohlo stát, ještě jsem nenapsala ani random za prosinec a už bych měla dělat leden? A to nejlepší z roku 2018, když už mi utekl jeden měsíc z roku 2019? Stručně a jednoduše - ACH JO

V lednu jsem neměla skoro vůbec žádné volno. V prosinci nám odešla na mateřskou kolegyně, což pro mě znamenalo změnu v práci - od školního roku 2018/2019 jsem neměla svoje družinové oddělení, měla jsem jen ranní, kroužky a odpolední, k tomu asistenci na 30 h/týden. Nebyla jsem moc ráda, ale nešlo to jinak, od ledna se mi ale splnilo přání a já dostala asistenci v první třídě na 20 h/týden a k tomu družinové oddělení po kolegyni - jupí :D ale svoje kroužky, odpolední a ranní jsem si nechala a tak jsem najednou měla hodin daleko, ale daleko více. Dohromady mám jeden a půl úvazek a i když jsem šťastná, je to i vyčerpávající. Do toho jsem začala psát po všech peripetiích diplomku - a právě školy se tenhle článek týká. Jelikož mám jeden a půl úvazek, na psaní moc času a energie nezbývá, ale dala jsem se do toho Proto taky skoro ani nevím, že nějaký leden byl. Plus starosti okolo nového bytu ...

Svojí původní diplomku jsem měla jenom dopsat, poupravit apod. - cca 20 stran, bohužel můj starý vedoucí již neměl kapacitu, tak jsem musela o vedení práce poprosit někoho jiného. Nedávno jsem poslala část a co se nestalo - on to takhle nechce. Práci bych musela překopat, víc jak půlku vymazat ... prostě to, co se tamtomu líbilo, tomuhle přijde nadbytečné. A tak jsem se postavila před jedno ze svých těžkých rozhodnutí - mám odejít?

Rozvažovala jsem, dávala jsem pro a proti a celkem jednoznačně (90%) vyhrálo odejít.

Nemám sílu a ani čas na to, abych překopala celou práci. A upřímně, ani chuť. 

Školu jsem chtěla dokončit jen proto, že už jsem jednou začala, ale tohle prostě nebyl obor, který by mě zaujal a možná by bývalo lepší odejít hned, jak jsem na to přišla - to už teď ale nezměním :D

Něco jiného by bylo, kdyby to byl obor, který by mě bavil nebo mi k něčemu byl. Tohle ale není ani jeden případ a musím říct, že když jsem se rozhodla, spadl mi velký kámen ze srdce.
Asi toho bylo prostě najednou moc - práce a půl (ona se ta půlka třeba nezdá, ale je to znát), řešení kolem stavby, psychické problémy a do toho škola, o kterou nestojím a něco muselo z kola ven a velmi jednoduchou logikou to bylo to, o co nestojím :D

Nepsala jsem s radostí, musela jsem se nutit a drželo mě jen to, že když něco začnu, chci to dokončit. Titul z tohohle oboru bych ale nevyužila, pracovat v něm nechci a ani mě nebaví a proto vím, že jsem se rozhodla dobře.
Spadl mi obrovský balvan ze srdce a jsem strašně ráda, že už jsem se k tomu konečně dokopala a rozsekla to ;)
Každý jsme jiný, někdo by to dokončil, jiný by odešel už dávno. Tohle je jen moje rozhodnutí a já jsem ráda že už ho mám za sebou :) 

Chci si teď trochu odpočinou a možná se jednou vrhnu na něco, co by mě skutečně zajímalo - a už budu chytřejší :D

I tak jsem ale za tohle ráda, je to zkušenost a té si cením.

A co vy, kdy jste se museli nad něčím důležitějším naposledy rozhodovat a jak to dopadlo? Budu se těšit na vaše příběhy :)