Life update - moje změny

Ahojky

Tak jsem tu se článkem o kterém jsem mluvila už kdysi v květnu a věřte mi nebo ne, měla jsem ho celý napsaný. Teď jsem ho ale smazala, protože to co jsem psala už vlastně neplatí.

To co vám chci především sdělit a o na co jsem často narážela, když jsem psala o svých pocitech je, že jsem se po skoro 9 letech rozešla s přítelem. Abych byla přesnější, on se mnou.
V článku, který jsem měla napsaný krátce po rozchodu (v květnu)), jsem psala, jak uvažujeme, že se k sobě vrátíme atd. To teď už ale neplatí. Ne, nevrátíme se k sobě a už o tom ani neuvažuji. Asi se toho stalo prostě moc. Po rozchodu bydlel ještě nějakou dobu u nás v bytě a vypadalo to, že tu on zůstane a já půjdu - protože bych byt neutáhla. Nakonec je ale všechno jinak ... ale od začátku.
On tu bydlel a já byla u rodičů, pak mě ale přijali jako vychovatelku do školy a já věděla, že budu v Plzni zůstávat, stále jsem ale hledala něco levnějšího, protože jsem si myslela, že nebudu mít takový plat abych to zvládla. Přes léto jsem byla doma a on tady, pak začala škola a já musela zpět - tak jsme tu zatím bydleli dál spolu, naštěstí brzy odjel na 6 týdnů služebně do ciziny, ale pak jsme tu spolu zase chvíli byli a můžu vám říct, že to je strašný nápor na nervy a psychiku. Ovšem mezitím co byl skoro celé září a říjen pryč jsem zjistila,že byt utáhnu a jelikož je nájemní smlouva na mě, rozhodla jsem se, že v něm zůstanu.
Tím pádem se ex přítel odstěhoval pryč, k čemuž konečně došlo na konci listopadu.
Takže další velká změna - bydlím sama (no s mojí kočičí láskou Mínou). A je to poprvé za celý můj život, co bydlím sama - bydlela sem u rodičů a když jsem na VŠ začala jsem bydlet s teď už ex přítelem.
A právě díky tomu jsem občas smutná, nemám náladu, ale jak jsem psala v jednom z minulých článků, mám rodinu která mi neustále dokazuje jak moc mě všichni milují a mám kamarády a ty mi také hodně pomáhají ♥ Dokonce tak moc, že nemám skoro čas myslet na to, co se stalo.
Rozchod je vždycky těžký a po takové době, kdy už jste na toho druhého opravdu hodně zvyklí, je to opravdu hodně těžké. Musím ale říct že to docela zvládám a celkově bych řekla že jsem dost v pohodě. To ale neznamená že nikdy nemyslím na to co mohlo být a nebo mělo být jinak a nejsem na tom špatně. Naštěstí to jsou ale spíše výjimky.
Po odstěhování ex přítele spolu nejsme v kontaktu, což jsem chtěla já, protože si potřebuji "přeorientovat" vědomí na to, že jsem sama.

Všechno zlé je ale pro něco dobré a tak i z tohohle vzešlo něco dobrého. Můj život se celkově obrací dobrým směrem, mám práci která mě baví a naplňuje a dělám to po čem jsem snila, mám kamarádku se na kterou se mohu obrátit a také to samostatné bydlení má něco do sebe :)

A u bydlení se zastavím - nesnesla bych bydlet v bytě tak, jak jsme tu bydleli spolu, neboť by mi to tu všechno připomínalo náš společný život a to by mě strašně deptalo, takže jsem se rozhodla byt PŘEDĚLAT 
A můžu upřímně říct že si to děsně užívám. Veškerý nábytek, kromě palet (postele) šel pryč a já nakoupila podle sebe a svého stylu. Jelikož jsme předtím byli v garsonce a pak se stěhovali do většího a tak jsme jen studovali, nábytek byl prostě odlišný, kupovaný různě atd. Teď jsem si to sladila a mám to tak, jak bych chtěla - ale pozor, ještě nemám úplně hotovo, ale tak z 80% už ano :) Tahle změna mě hodně baví a užívám si to, takže se můžete těšit na nějaký článek o tom, jak to teď u mě vypadá a tak - tedy, až budu úplně hotovo. Něco jako MY HOME nebo tak ♥

Někdo se může podivovat že to tak veřejně sdílím, ale myslím si, že i ty horší věci k životu patří a mě paradoxně pomohlo takhle se "svěžit" :)

Mějte se krásně a uvidíme se u dalšího článku ♥ XOXO