Goodbye 2020 - Welcome 2021

 Ahojky :)

tak je to tady, nový rok. Upřímně jsem šťastná, že už je rok 2020 pryč a jen doufám, že rok 2021 bude jen a jen lepší. 

Rok 2020 bych označila za jeden z nejhorších roků, co jsem kdy zažila, možná za úplně nejhorší. Nedokážu se za ním ohlédnout, aniž bych neviděla, že jsem do něj šla s Mínou a končila jsem ho bez ní. 

Vesměs to celý rok poslalo do háje a asi budu muset počkat delší dobu, než se na něj budu moct podívat s odstupem - protože, samozřejmě, se staly i dobré věci. Všechno ale jakoby bylo pod mlžným oparem, zahalené, odsunuté v šedé zóně ... a já vidím jen jedno. Velkou bolest. A je jasné, že to nepřejde jen proto, že teď píši 2021 místo 2020, ale snad se budu moct v prosinci ohlédnout a říct si: "Jo, tohle byl dobrý rok" a nebude mi vadit projet z toho roku fotky. 

Silvestr jsme si ale docela užili, slavila jsem ho s přítelem a s kočičkama doma. Hráli jsme hry, dali si výborný burger z Delishe, koťátka si hrála s balonky, což bylo hodně vtipné. O půlnoci jsme si pustili záznam ohňostroje ze Sydney, k tomu Happy New year od Abby, proběhl přípitek a zapálili jsme prskavky - za nám, rodinu, Mínu, Daisy a Goldu. 

Na Nový rok jsme jeli domů a udělali si krásnou procházku.

A teď k roku 2021, na tento rok mám pár plánů a budu doufat, že vyjdou, hlavně ten jeden, ten nejdůležitější. Ale nejradši bych byla kdyby to vyšlo celé. No uvidíme, budu si držet palce, hlavně aby se svět pomalu vracel k normálu. Něco závisí čistě na mě, něco můžu ovlivnit jen částečně a něco vůbec. 

První a nejdůležitější plán je svatba. Svatbu plánujeme 24.7. a nemůžu se jí dočkat, bohužel ta je tak trochu ovlivněna situací, protože hostů budeme mít klidně méně, ale bez rodičů a sourozenců se vdávat nechci, ale pevně věřím, že v létě to bude ok a vše proběhne tak, jak má. 

Plán, který mohu uskutečnit jenom já je zdravý životní styl. Už jsem se docela držela, ale pak přišel covid, byla jsem doma a bylo po cvičení a postupně i po zdravém jídle. Letos bych se do toho chtěla opět vpravit a začít, nejvíce mi vadí zavřené fitko. Chodím totiž do soukromého, kde jsem jenom já sama, což mi vyhovuje a hlavně mi pomáhá chodit někam jinam, protože doma se až tak nedokopu a hlavně mě to až tak nebaví, ale když nebude zbytí, tak to snad dám i doma. 

Velkým snem je zase cestovat, minulý rok jsem procestovala alespoň trochu ČR a klidně si to zopakuji i letos, ale i tak bych se ráda podívala někam do ciziny, především na svatební cestu. Máme vysněnou destinaci a byla bych vážně šťastná, kdyby to vyšlo. 

Mezi další plány je pokračovat v ruštině. S tou jsem začala už minulý rok, ale po Míně jsem neměla na nic náladu a byla ze mě taková schránka bez duše a nedělala jsem nic, no a pak jsem to neustále odkládala. Teď už ale zase jedu a jsem v režimu, tak snad mi to vydrží. Musím říct, že ruština mě docela baví a těším se, jak v ní budu pokračovat. 

Takovým doplňkovým bodem je nový telefon, který už bych trošku potřebovala. Ten starý totiž pomalu, ale jistě demoluji. Takže za to vlastně nemůže telefon sám, ale má "šikovnost". Není to ale nijak důležitý bod, spíš takové potěšení, kterým si chci udělat trochu té materiální radosti.