22. srpen - Mezinárodní den duhových dětí 🌈

 Ahojky :)

možná jste o něm už slyšeli, možná ne. Mezinárodní den duhových dětí se slaví 22. srpna, duhové dítě je takové, které se narodilo do rodiny, která už dříve poznala ztrátu miminka, ať už během těhotenství, před porodem, nebo po něm. Duha se objevuje po bouři a duhové děti jsou právě takové, přinášejí úlevu po bouři z předchozí ztráty. Duhová miminka symbolizují lásku, naději a nové začátky. V tento den ale nejde jenom o miminka, která se narodila po ztrátě, ale vzdává se i pocta dětem, které odešly. U nás hodně pomáhá organizace Dítě v srdci a dělají vážně úžasnou věc. 

Já se se ztrátou vyrovnávala hodně těžko, tedy vyrovnávala, vyrovnávám. Čert vem komplikace fyzického rázu, fyzickou bolest, nepohodlí, rány na duši po téhle zkušenosti jsou větší a já rozhodně nemůžu říct, že bych byla úplně zahojená a pochybuji, že někdy budu. A to, že mám svojí milovanou holčičku, na tom nic nemění, i když mi hodně pomohla a dodala mi víc míru v duši. Stále jsem smutná, ani tenhle článek nedokážu psát bez slz. Mojí největší obavou při druhém těhotenství bylo, aby se něco nestalo a aby bylo miminko zdravé a ten strach rostl s každým dnem, protože jsem se zároveň i čím dál tím víc těšila a nedokázala jsem si představit, co by se stalo, kdyby se malá třeba přestala vyvíjet, přestalo bít srdíčko a čím dál jsem byla, tím víc jsem se bála. Sice jsem se s tím snažila pracovat, nenechat se tím úplně pohltit, brala jsem to jak to bylo a těšila se, ale někdy to prostě nešlo, třeba když se malá některý den moc nehýbala a ani nedokážu popsat, jak jsem strašně vděčná za to, že to na podruhé klaplo. 

Proto je organizace Dítě v srdci tak důležitá, sdružuje rodiče, kteří si ztrátou prošli, pomáhá, má zřízenou linku pomoci, na stránkách najdete množství informací a je fajn, že někdo upozorňuje i na tuhle stánku, že se toho nebojí a lidé, kteří si prošli ztrátou, se mají kam obrátit. A nemyslím jen rodiče, ale i příbuzné a okolí, protože to může zasáhnout více lidí. 

Já tu chci hlavně vzdát hold našemu prvnímu miminku, které bude mít v mém srdci vždy zvláštní místo a na které rozhodně nikdy nezapomenu, které budu už vždycky milovat. Mělo se narodit na konci července 2022, okolo výročí naší svatby a moc jsme se na něj těšili, milovala jsem ho hned od začátku, jak se na testu objevily dvě čárky a i když to tak asi mělo být, jsem smutná z toho, že z námi nezůstalo. Věřím ale, že to mělo nějaký důvod, že mě to mělo něco naučit a že to tak mělo být. Rozhodně mě to naučilo víc si vážit života a i když jsem si prvního těhotenství vážila a byla za něj vděčná, u druhého jsem to vnímala ještě víc a ještě víc mi docházelo, jak je to křehké a jaký je to zázrak a možná i proto jsem si těhotenství tak užívala a brala ho jinak, i přes ten strach to bylo jedno z nejpozitivnějších a nejkrásnějších období mého života, když jsem měla žaludek na vodě, tak jsem byla v pohodě, bříško mi nevadilo, i když bylo veliké, nic kromě strachu nebyl problém a tohle ve mě už zůstane navždy 💞

Pokud jste si ztrátou prošli, tak je mi to moc líto a věřím, že jste to překonali nebo překonáte a bude líp, pokud jste to nezažili, tak vám to moc přeji a jsem za vás moc ráda.

A tohle je náš skřítek, jak mu říkáme, začala jsem mu tak říkat hned od začátku a mým skřítečkem bude už navždy 💕