Třetí trimestr 🤰

Ahojky :)

třetí trimestr začal nejlíp jak mohl - 21.3. jsem byla na kontrole u své doktorky, kde jsem se dozvěděla výsledky testu na cukrovku a byly NEGATIVNÍ 🥳

Upřímně jsem se dost bála, že cukrovku mít budu, vzhledem k tomu, že jsem test musela absolvovat 2x, protože při prvním pokusu jsem měla první hodnotu hraniční a šla jsem hned domů, moje obavy se ale nepotvrdily a já si tak mohla dál užívat dobrůtek 😁

No a pak jsme 25.3. jeli na výlet a já sebou švihla, takže jsme si udělali výlet na pohotovost. Naštěstí malá byla v pořádku a já to odnesla jen modřinou na noze a dostala jsem napsaný hořčík :)

Večer potom výletu jsme pak leželi s manželem u TV a malá poprvé kopla tak, že to cítil i manžel. 

Já sama kopance cítila už dlouho, ale nechávala jsem si tu kartičku na chvíli, kdy jí ucítíme oba 💖

28. týden - v pondělí jsem taky byla u své gynekoložky na kontrole po tom sobotním pádu, tak mi rovnou udělala celkový utz a dostala jsem fotku naší princezny :)

Kdo si vzpomene na březen, tak jsem psala, že jsme ve škole měli Velikonoční jarmark a koupily jsme si na něj s holkama ze ŠD stejná trička, já jsem si ho vzala taky - ač jsem byla na neschopence, stejně jsem držela basu a na jarmark a za holkama jsem se jela moc ráda podívat, takhle jsem v tričku vypadala v celé své kráse 😀

3.4. nám po dvou měsících čekání dorazil kočárek 🥳

Bože, to nadšení - je prostě nádherný a já ho miluju ❣ 

Vybrali jsme elektrický Cybex e-priam v rose gold barvě s korbičkou Spring blossom dark a prostě - NÁDHERA 🌸

Miluju ty detaily 💖

30. týden

Byla jsem se podívat jen na pár drobností do dm a to jsem neměla dělat 😃 

Na druhou stranu bych to časem tak jako tak koupila, takže co - vzala jsem nějaké miniaturky, abych do nemocnice nemusela tahat celá velká balení - kdo měl tužit, že tam budu tak dlouho, dudlíky a obal na dudlík (člověk nikdy neví), dezinfekci ke kočárku a pak jsem neodolala dvěma chrastítkům 💖

Přebalovací taška na kočárek :)

Poslední fotka bříška, tady jsem to samozřejmě netušila, ještě jsem si měla užít 36., 38. a 40. týden, popřípadě přenášení - tak nic, no :D

Knížka vzpomínek a hrací deka :)

15.5. jsem byla v nemocnici kvůli odchodu hlenové zátky a bylo mi řečeno, že se rozhodně ještě alespoň dva týdny nic nechystá, tak jsem vesele jela do práce za kolegyněmi dát jim něco dobrého a dostala jsem pro malou krásný obleček a ponožtičky, pak jsem ještě vyzvedla balík - papírové květiny nad postýlku :)

No a 16.5. ve 4:20 mě vzbudila Daisy, že by si dala snídani a já zjistila, že mi praskla voda, takže se jelo do nemocnice, protože jsem byla teprve 35+1, kde si mě nechali. Celý den se nic nedělo, ale pak to byl fofr a v noci se malá narodila... ale o tom až jindy :)

SHRNUTÍ TŘETÍHO TRIMESTRU

Kdo by to byl řekl, ale třetí trimestr byl paradoxně asi nejkratší, minimálně pocitově. Já si těhotenství užívala a byla jsem ráda, že mám bříško a před sebou ještě víc jak měsíc, takže mě rychlejší příchod naší princezny překvapil. Toho 16.5. jsme dokonce měli domluvené focení, které jsem musela pochopitelně zrušit a já tak ani nemám moc fotek sebe s bříškem, což je mi i dost líto. Celý třetí trimestr jsem se cítila dobře- takhle, byla jsem unavenější, chůze mi dávala zabrat a stal se ze mě strašný lenochod, vylézt do našeho třetího patra bylo pro mě vždy malé vítězství, i tak jsem ale byla ráda a bříško si užívala. No, nedá se nic dělat, malá si to rozhodla jinak a na jednu stranu jsem i ráda - že jí tu už mám u sebe a hlavně si nedokážu představit, jak velká by byla za ten ještě měsíc, co měla k dobru.

Když to shrnu celkově, tak těhotenství bylo krásné, nezažila jsem nějaké výrazné nevolnosti, bolesti, nepohodlí a když ano, tak mi to až tak nevadilo, prostě jsem to brala tak, že to k tomu krásnému období patří. Zažívala jsem po potratu i pořádnou dávku strachu, ale klidně bych si to zopakovala - milovala jsem rostoucí bříško a to, jak na mě zevnitř ťukala, naše rituály a všechno okolo. Porod byl bolestivý, ne že ne, ale nebylo to nic, co bych nezvládla, i když jsem měla chvilkama pocit, že to nedám... možná to bylo i mým nastavením mysli, já se a porod strašně těšila (ale chtěla jsem ho v termínu), protože porod znamenal příchod naší lásky na svět.

Těhotenství bylo super a chybí mi, ale to, co je teď, je ještě milionkrát lepší. 

Nejlepší bylo, že jsem celé těhotenství říkala, jak se těším, až tady malá bude, protože se mi bude líp kontrolovat - že jí nic není, že dýchá apod. (to byl ten strach po potratu), i když mi bylo jasné, že až tady bude, budu mít strach ještě větší a ano, to se splnilo, jen jsem si nedokázala představit, jak velký ten strach bude, nikdy jsem se nebála tak, jako teď, ale nikdy jsem nikoho nemilovala tak, jako miluju jí a jedno můžu říct se 100% jistotou - STOJÍ TO ZA TO 💖