čtvrtek 14. listopadu 2013

Malý princ

Dobře, teď asi budu vypadat trochu scestně a střeleně, ale já tuhle knížku miluju. Doslava.
Milovala jsem jí jako malá, kdy jsem celý její význam až tak nechápala a miluju jí i teď, kdy si myslím, že čím dál tím víc chápu o čem autor píše. Antonio de Saint-Exupéry vydal tuhle knížku v roce 1943 a dodnes je oblíbená a mě to vůbec neudivuje, sama se jí "řídím". Je dobré mít v sobě stále kus dítěte, doufajícího, fantazírujícího človíčka, který vám ten svět ukáže v trochu jiném, podle mě lepším, světle.

Myslím, že není třeba dopodrobna rozebírat o čem kniha je, ale pro úplnost takové malé shrnutí:
Malého chlapečka, později pilota, v dětství odradí od malování, protože dospělý jeho výtvory nechápou. Později se z něj stává pilot, který jednoho dne havaruje na poušti, objeví se u něj malý zvláštní chlapec, kterému začne říkat malý princ. Malý princ je zvědavý a chce namalovat beránka (tuhle část mam moc ráda ☺) Pilot se postupem času dozvídá, že chlapec přišel z jiné planety, velice maličké a že procestoval i jiné planetky až se dostal na zem, tady viděl růže (on taky jednu má) a skamarádil se s liškou. Kniha končí "smrtí" malého prince, který se na tom sám domluví s hadem, aby mohl odejít zpátky na svou planetu a pilot se zachrání; přiznám se že v téhle části mi ukápne i slza.

Kniha je krásně napsaná, čte se lehce a dá se říct sama, já jí mám vždycky přečtenou za hodinku až dvě a strašně ráda se k ní vracím (podle toho taky vypadá :D)

Na téhle knize mě zaráží, jak mnoho se dá říct tak jednoduše, v tak krátkém, poutavém příběhu a proto nezapomeňte někdy zastavit, podívat se na hvězdy, prohlédnout si krajinu, třeba zahlédnete planetku malého prince.
"... žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité." (Malý princ, str.93)

Máte taky rádi malého prince?


7 komentářů:

  1. ááá malý princ, jak já ho zbožnuju :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky Malého prince miluju! Akorát jsem nečetla knížku, ale když jsem byla po operaci očí, tak jsem ji poslouchala jako mluvené slovo :) Chvílema se mi až chtělo brečet, ale zároveň mi přišlo že jsem si uvědomila strašně moc věcí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máme podobně, člověk si toho hodně uvědomí, ale na konci, když jsem to četla poprvé, jsem normálně brečela a i teď mi sem tak ukápne :)

      Vymazat
  3. Jé, toho už jsem dlouho nečetla, ale jako malá jsem ho chtěla číst furt :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky a ještě pár dalších knížek, akorát mi to zůstalo dodneška :D

      Vymazat
  4. Nádherná knížka, jedna z nejlepších =)

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za komentáře :) ♥