Velikonoce

 Ahojky :)

naše první Velikonoce s malou byly úžasné a vážně jsem si je užila, sice jí to ještě tak nebere, ale já byla naměkko. O tom, jak máme rozdělený týden, jsem psala už minulý rok, takže o tom už psát nebudu (kdyžtak článek zde) a rovnou přejdeme k tomu, co se s malou už dalo alespoň trochu dělat. 

Asi bych začala tím, že k nám v sobotu chodí velikonoční zajíček, z čoko vajíček dělá cestičku k pokladu. Celestýnka je zatím nesbírala, jen jsme po nic šly a poklad našly :) 

Malá tam měla obleček, aby jí beránek nepokakal a nějaké přesnídávky, v mém balíčku byla nejlepší kniha. Manžel a kočičky také samozřejmě něco dostali :)

Art Moment

 Ahojky :)

možná jste o tom už slyšeli, možná ne - Art Moment. Jde o zážitkový večer malování, úžasné na tom je to, že vůbec nemusíte umět malovat.

K dispozici jsou lektorky, které vám řeknou co a jak, poradí, pomůžou a vše k malování je vám dáno - plátno, zástěra, tužka, pravítko, guma, barvy atd.

Nejčastější se malování podle tzv. klasických předloh - jde o mnoho různých motivů, které jsou vybrané tak, aby je zvládl namalovat každý - ovoce, krajinky, abstrakt, objekty...

Za mě je to opravdu vše krásně zařízené a je to báječný zážitek, který stojí za to zažít. Proto jsem taky docela smutná, že v Plzni a Ostravě končí a bude se malovat už jen v Praze a Brně, kdyby to dál pokračovalo i tady u nás, určitě bych ještě někdy zašla, ale do Prahy kvůli tomu nepojedu. 

Máte také možnosti si vybrat z nápoje, který máte v ceně - jde buď o prosecco nebo o limonádu. Já si vybrala limonádu a byla to skvělá volba. Já vyrazila s kamarádkou K. a obě jsme si to vážně užily ❤

Na začátku si vyberete místo a můžete začít procházet předlohy, po uvítání se jde na to. Předlohy jsou přehnuté tak, aby jste věděli, co se kde přesněji nachází. Plátno si díky tužce a pravítku také rozdělíte na pomyslné dílky. Předlohu si pak můžete přehnout a vidíte, co kam máte překreslit. 

Tužkou si pouze naznačíte nejdůležitější části z návrhu a když to máte, přinese vám lektorka barvy a poradí, jak začít.

Střípky BŘEZEN 2024

Ahojky :)

musím říct, že březen byl vážně úžasný a hodně jsem si ho užila, zažili jsme toho dost a nevlekl se tolik, jako únor. Samozřejmě jsme hodně "procházkovali", to děláme furt a je super, jak se zlepšujeme, sice pár dní byl s malou boj, nedařilo se jí v kočárku usnout, ale začali jsme s sebou brát na procházky i jejího Moonie usínáčka a hned je to lepší :) 

Taky jsem v březnu vyrážela do Studijní a vědecké knihovny - neteři pro knížky, psala totiž závěrečnou práci a já tam mám stále kartičku, tak jsem si mohla zavzpomínat na studentská léta. Březen byl také ve znamení docela dost akcí, což mám ráda a především ve znamení prvních Velikonoc a malou, které jsem si vážně užila a budu na ně ráda vzpomínat 🐰

Ze série procházek - takových bude hodně. Chodíme čím dál tím delší trasy a je to super, už nás to i tolik nezmáhá, asi si zvykáme 😃

25. březen - Den nenarozených dětí

 Ahojky

25. březen je Dnem nenarozených dětí. Tento den si katolíci, ale i příznivci hnutí pro-life připomínají, že život každého člověka je unikátní a neopakovatelný a začíná okamžikem početí. 

Symbolizuje lásku a úctu k lidským bytostem, které nikdy nedostaly šanci narodit se a prožít plnohodnotný život. 

Proto i dnes vzpomínám na našeho skřítečka, ale upřímně, myslím na něj každý den, většinou s poklidem a mírem v duši i srdci, ale někdy mám hodně rozporuplné pocity. Jsou to dny jako tenhle, kdy se zastavím a zamyslím se nad tím.

Je tam smutek - stále, není tak velký, člověk se s tím naučí žít, rozhodně ale nikdy nezapomenu, vždy budu smutná, že jsem ho nikdy nemohla držet v náručí, obejmout, poznat, vidět jak roste. Je tam láska - vždy to bude moje první milované miminko. Je tam toho moc... za Celestýnku jsem strašně vděčná a miluju jí nejvíc na světě, zároveň bych moc ráda poznala naše první miminko a i když si říkám, že to tak mělo být a třeba nás to mělo něco naučit, občas tam je i takovéto "Proč zrovna my." 

Proto je to tak zmatené a upřímně ani slovy nedokážu vyjádřit to všechno, co mi přijde rozporuplné, ty pocity zároveň smutnu, ztráty a zároveň lásky, toho, že bych chtěla poznat jak první miminko, tak chci Celestýnku. Je bolestné o tom mluvit, ale i nemluvit, nechci dělat, že to nebylo, že se to nestalo. Chápu, že někdo ano, že to chce vytěsnit, ale já taková nejsem, milovala jsem naše první miminko, miluju Celestýnku, obě to jsou moje děti a já se k nim hrdě hlásím. 

Jsem vážně ráda, že se takováto témata rozebírají čím dál víc, aby ženy, které si něčím podobným projdou, věděly, že nejsou osamocené, aby se měly na koho obrátit a aby i okolí vědělo, jak reagovat. Ono se to krásně řekne - podle statistik předčasně skončí každé xy těhotenství, takže to vlastně nic není. My jsme ale lidi, ne statistika, všichni doufáme a věříme, že nás se to netýká, nám se to nestane (a to ať jde asi o cokoliv) a když se to pak stane, může to hodně bolet. Už jsem tu o ní psala, ale úžasná je skupina Dítě v srdci, které se tímto tématem právě zabývá a já jsem jim za to vážně vděčná. 

Jsem ráda za všechny, kdo něco takového nikdy nemuseli zažít (u sebe ani v rodině) a posílám velké objetí těm, kdo si tím prošli. Mějte se krásně ❤

Jablka ze stromu nepadají - Liane Moriarty

 Typická rodina - milují se, ale ještě víc se touží navzájem pozabíjet...

Kdyby se vaše matka ztratila, řekli byste to policii? I kdyby byl hlavním podezřelým váš otec? A právě před takovým dilematem stojí čtyři dospělí sourozenci Delayneovi. Každý ve městě je zná a jejich rodičů, Stanovi a Joy, jejich přátelé závidí, že i po padesáti letech manželství to mezi nimi jiskří. Jenže je tomu skutečně tak? Když teď prodali proslulou tenisovou akademii, kterou celá léta společně budovali, jako by najednou - samozřejmě kromě naděje na vnoučata - nezůstalo nic, co by ty dva spojovalo. A pak jedné noci zazvoní u jejich dveří cizinka, která se představí jako Savannah a jez potřebuje pomoct, protože jí napadl její přítel. Delaneyovi neváhají a zraněné dívky se ujmou. Nedlouho nato ovšem Joy zmizí a po Savannah také jako by se slehla zem. Dvě z Delaynových dětí si myslí, že otec s tím nemá vůbec nic společného - a ty zbylé dvě si myslí přesný opak!

Střípky ÚNOR 2024

Ahojky :)

nevím jak vám, ale na to, že únor je nejkratším měsícem roku, tak mě přišel nějak neuvěřitelně dlouhý 😂 Od narození Celestýnky mi čas neskutečně utíkal a najednou jako kdyby se všechno zastavilo, vůbec nevím čím to je, ale občas jsem se přistihla, jak si říkám: "To je ještě furt únor?" Ptala jsem se manžela a měl to stejně, takže u nás prostě divný měsíc. Upřímně doufám, že březen mi uteče přeci jen trochu rychleji. 

Hodně jsem si užívala dny, kdy bylo takřka jarní počasí a teď v březnu už bych chtěla jenom to, prvním březnem pro mě zima končí a začíná jaro, takže šup šup, ať už je pěkně 😁 

Za co se musím pochválit je, že jsem dala cestu do Prahy a hlavně přes Prahu v klidu, i s uchem (víc se dočtete níž), když jsem řídila minule (v lednu), byla jsem trošku nervózní, ale tentokrát jsem byla už dost v klidu, ale i tak jsem vždycky ráda, když dojedeme bezpečně zpět domů :)

Článek započne naše milovaná Goldinka ❤

Tíživé ticho - Robert Bryndza

Tři lidé dokážou udržet tajemství... Pokud jsou dva z nich mrtví.

Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupání. Policejní zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám.

Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala.

Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství.

Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji. 

Střípky LEDEN 2024

Ahojky :)

tak leden za námi, první měsíc nového roku, jak jste si ho užili? Za mě začal nový rok skvěle, zažila jsem krásné věci, trávila čas s rodinou, kamarády a hlavně s malou, která roste a mění se před očima - domů jsem si přivezla malý žlutý uzlíček s tmavě modrýma očima a tmavě hnědými vlásky, teď mám doma 70 cm bledulku (krev odebrána, anémii nemá), která má vlásky čím dál světlejší, někde už úplně blond a má světle modré oči. U očí předpokládáme, že už jí zůstanou, jsme z rodin světlo-modrookých lidí, vlásky uvidíme, občas to hází odstíny do zrz, pak zase blond. 

Také se mi v lednu splnil velký sen a doteď jsem z toho unešená ❤

Jen noc z 30. na 31. ledna nebyla nic moc, ale naštěstí je všechno v pořádku.

Snad bude únor také tak příjemný :) 

V zimě hodně ráda piju hočo (horkou čokoládu), no a když k tomu mám dobrou knížku a něco na zub, je to hned o level lepší :D

Top 10 PŘEČTENÝCH KNIH ROKU 2023

Ahojky 📚

rok se s rokem sešel a tak jsem zase vybrala svých top 10 přečtených knih za minulý rok. Bylo opět obtížné vybrat jich jen 10, ale úspěšně jsem to zvládla (dobře já 😂) a dokonce jsem je tak nějak seřadila od těch nejlepších, i když ono pořadí by v tomhle případě asi bylo lehce jedno. 

Pamatuji si, jak jsem se zúčastňovala knižních výzev a na začátku roku si stanovovala počet knih apod., zdá se to jako věčnost, ale seznamy přečtených mi jsou teď milejší. Jednou se k tomu možná ráda vrátím, ale jelikož jsem hrozně soutěživý typ a soutěžím i sama se sebou, tak jsem stále navyšovala a předháněla se a přestala to pro mě být zábava, kolikrát už jsem pak četla jen proto, abych splnila danou výzvu/daný počet knih a bylo to úmorné. A pak jsem si řekla dost a zatím se do dalších výzev nepouštím a čtu si jen tak pro radost, když nám náladu, chuť a teď hlavně i čas a mám z toho dobrý pocit. I když jednou si určitě ještě nějakou výzvu zkusím, na to se moc znám, teď si dávám pohov, stejně jako od plánů a je to super, nechat to všechno jen tak plynout. Taky se sebou soutěžíte?

No nic, to jen taková vsuvka a mých top 10 přečtených knih roku 2023 právě přichází 🎆

Goodbye 2023 - Welcome 2024

Ahojky :)

i když konec roku 2023 nebyl úplně nejlepší, byl to asi jediný měsíc, kdy se chvilku trochu nedařilo. Minimálně si na nic jiného nevzpomenu. 

Rok 2023 bude pro mě už navždy jedním z nejlepších roků mého života - dal mi Celestýnku a tak když na něj myslím, cítím lásku, vděčnost a štěstí ❤

Nikdy nepřestanu děkovat za to, že to tentokrát dopadlo a já se můžu radovat z naší holčičky, i když přišla trošku dřív, než měla. Její start byl náročnější, ale zvládla to všechno skvěle a teď je z ní skoro 8 měsíční usměvavá princezna. 

Jak je mým zvykem, nejprve se ohlédnu a zavzpomínám na rok, který máme za sebou. Snažila jsem se z daných měsíců vybrat vždy to nejlepší, i když v některých se toho stalo tolik, se všechno nevešlo. Jiné ale zase byly klidné a pomalé - především ty první s Celestýnkou, kdy jsme si jen užívali, že se všichni máme. Tak jdeme na to :)

Vánoce, Silvestr 2023 & Nový rok 2024

Ahojky 🎄 

konečně vás vítám u vánočního článku ❤ 

Jak jsem psala ve střípcích za prosinec, byl pro nás poslední měsíc roku 2023 trochu náročnější a smutnější, 22.12. ale manžela po dvaceti dnech konečně pustili z nemocnice a bylo to zase o něco veselejší a lepší. Vánoce, svátky, Silvestr a Nový rok jsme si nakonec užili a radovali se z prvních Vánoc s naší malou princeznou. Chtěla jsem si je pamatovat pozitivně, protože ona si je sice pamatovat nebude, ale já ano a moc jsem si přála, aby to bylo skvělé a kouzelnější než normálně a můžu říct, že se mi to splnilo :)

Začnu pár fotkami naší výzdoby - nejsou to fotky z jednoho dne, spíš jsem si vždycky tak něco vyfotila a letos jsem z ní měla vážně radost, i když jsem jí nestihla dotáhnout tak, jak jsem chtěla :)

Střípky PROSINEC 2023

 Ahojky :)

konečně jsem se dostala k blogu a rovnou začnu střípky za prosinec. Normálně bych měla tenhle článek vydaný už před Vánoci a popřála bych vám v něm krásné Vánoce, bohužel byl celý prosinec takový, no, jiný - jak jsem psala v minulém článku, manžel byl v nemocnici a byl tam skoro celý prosinec, pouštěli ho až na moje narozeniny (22.12.), do toho mu bohužel zemřela babička a nebylo to úplně ono. U nás byla skoro celou dobu moje mamka, občas ségra, abych za nim mohla na návštěvy a abych tu nebyla na všechno sama, takže šlo skoro všechno stranou. Ale ač nebyl prosinec úplně nejlepší, přesto jsem se snažila být pozitivní a alespoň trochu si ho užít, přeci jen to byl první advent s naší princeznou :) Teď už je to ale ok, konečně a tak se vrhám na resty :) 

Nejprve vám ale takhle na začátek popřeji alespoň vše nej nej do nového roku a moc vám všem přeji, aby to byl úžasný rok ♡